Central European Computer Company    Urania  nakladatelství      Democritus Association          Systematica  nova            Prague Manhattan Reviewer  

Anotace knižních titulů – poezie, próza, věda

 Zpět         Beletrie        Jazykověda        Literární teorie       Filosofie       Etnologie       Politologie        

         Výběr                      Tituly             

LYRIKA


Holá duše. Výbor z poezie / Martin Kobalt (pseudonym). Praha: Urania, 2008, 99 stran.

Výbor raných básní barokního a metafyzického ladění z konce 60 let, kde se projevovaly dozvuky nálad vanitas vanitatis ve stopách Johna Donna a Andrea Gryphia.

Vozataj slov. Výbor z veršů z let 1972-1982 / Martin Kobalt (pseudonym). Praha: Urania 2007, 92 stran.

Výběr básnické tvorby z období autorova proprealismu, kde rozvíjel Majakovského,  Chlebnikovův a Sanguinetiho modernistický volný verš členěný zalomenými řádky s dynamicky eruptivním obsahem. Cílem bylo stylizovat světonázorový hlas realiticky odřazovanými dovětky do zajíkavé občanské výpovědi. Součástí sbírky byly manifesty proprealismu, které opozicí píšícího škrabala skribenta a jeho textového exkretu écriture prozrazovaly vlivy soudobého konceptualismu a genetického strukturalismu. Součástí sbírky byla série programových  veršových skladeb nazvaná Manifesty proprealismu (1979), jejichž myšlenková linie navazovala na modernistický experiment Cummingse, Eliota a Sanguinetiho lámaný verš.

 

BALADIKA

 

 

 

CIVILIZAČNÍ EPIKA

 

Totálka. Ekologické balady z konce tisíciletí. Praha 2008, 86 stran.

Baladický civilizační epos líčící „fekální revoltu“ prostého netesaného čtyřicátníka proti úřednickým elitám. Skladba Totálka nese podtitul Sobotní nokturno v automatu u Rozvařilů a vine se jako samomluva smolného motorkáře Lály. Rozparádil se několika pivy v automatu a zádumčivě vzpomíná, jakou neblahovou smrtí vymírali silničními karamboly kamarádi jeho vesnické klukovské party. Smích budil svou naivistickou „záchodkovou revoltou“ proti aparátčíkům podnikového továrního managementu. Vývojově se zde už rýsoval přechod od proprealistického konceptualismu a hyperrealismu k ekologickým vizím poznamenaným náladami katastrofického environmentalismu 80. let. Opouštěl parketu adresné sociální kritiky a postupně směřoval k nevelkým baladickým skladbám jako Apokalypsa nafukovací civilizace.

 

Baedeker přírodních krás napříč kontinenty. Velké epické skladby. / Martin Kobalt (pseudonym). Praha: Urania 2009, 109 stran.

Výběr delších eliotovských a poundovských skladeb modernistické civilizační poezie. Tento žánr uměle předstíral státnickou vážnost, jaká přísluší jen každoročním zprávám amerických presidentů o celkovém stavu unie.

Commedia postmoderna. V této vzpomínkové retrospektivě se epický hrdina prezentoval jako zcestovalý světoběžník obhlížející znechuceně a blazeovaně kulturní stav přesycené civilizace z podhledu neustále okopávaného stárnoucího trampa. Rekapituloval stav civilizace na konci století tmářských genocid a kulturních pogromů 20. století a jako jediná vábná meta se mu vybavoval jen „marmeládový šunkismus Marilyn Monroe“. Bytostně vlastní mu byl zorný úhel „projíždějícího cyklisty“, který okukuje přepychová centra euroatlantických metropolí z perspektivy odrbaného gastarbeitera. Přitom jeho whitmanovský a eliotovský výpravný verš jevil ctižádostivou snahu podat validní výpověď o excesech soudobé choré civilizace.

Velebnost přírody. Více šťavnaté humorné inspirace čekalo čtenáře ve skladbě Velebnost přírody, která se nechávala unášet oslavnou apoteózou krásy žen různých zemí a kontinentů. Navazovala motivy humornou popisností na deskriptivní epos Vznešenost přírody od Miloty Zdirada Poláka. Ženská krása se mu promítala v mysli jako módní přehlídka Miss World zkalená jen zpitomýlou pozorovatelskou optikou popleteného dementního starce. Jeho národopisné úvahy odpovídaly rozhledu provinčního burana a jeho pseudonaučné nonsensy prskaly jako zápašné rachejtle ze slepičích záprdků. Výpravná řeč se nesla nesoudržnou dikcí a zabíhavou samomluvou, která nedokázala udržet moč ani myšlenku.

Sobáš překrásné Vasilisy s kostlivcem. Tato delší skladba inklinovala k poloze menippské satiry dolující komično z hlubokých šachet mytického podsvětí. Ukazovala, jak se české i evropské nebe rychle zatahuje mračny apokalyptických nálad, jak doba propadá vizím kosmického katastrofismu a hledá sóterické spasení v „západních hodnotách“. Na kulisách výjevů z ruského pohádkového bájesloví se tu svatební veselí zvrhávalo v davové šílenství padající do temnot posmrtného ráje. Z baladického motivu ženicha umrlce se tu vykřesal démonický kazatel falešných sekt svádýjících evropské mozky k hromadnému odchodu do zásvýtní utopie rajského Nového Yorku.

 

MENIPPSKÁ EPIKA

Orfeova plavba zátokou mrtvých: dantovský sestup do hlubin věků. / Martin Kobalt (pseudonym). Šenov u Ostravy: Barbara: edice Krokusy, 2012.

Autor putuje ve šlépějích své umírající ženy a bloudí snovou krajinou světového i českého básnictví. Děj se vine jako dantovské putování všemi zákoutími zásvětí, očistce a pekla. Skladba byla motivována dvěma léty neúspěšného zápasu o život jeho choti umírající po ataku apoplexie mozku. Jeho verš tu dozrál a zvážněl tváří v tvář krutému osudu a hrozbě tragického životního konce. Básník zde putoval jako Orfeus hájemstvím lidských dějin, navštěvoval krajinu světového básnictví a belhal se i okrskem zabydleným příbytky největších českých poetů. Zpytováním jejich moudrostí získal jeho verš široký rozmáchlý záběr a odrazový pražec k nejobecnějším úvahám o smyslu lidské existence.

 

VERŠOVANÁ KRONIKA

Řadový krkavec : veršovaná kronika zlatých šedesátých let : Civilizační epos o sedmi zpěvech / Pavel Bělíček. Vydalo nakladatelství Barbara, Šenov u Ostravy :  Ing. Jakub Šelešovský, Ph.D., 2018.

Veršová kronika generace moravských hippies 60. let a jejich konflikt s nástupem punkové generace konce 70. let. Děj se vine jako výpravný epos členěný jako u Kollára do chronologického řetězce samostatných čísel. Jeho osnovou je humoristický sled dobrodružných eskapád extravagantního hrdiny z kolejního života, vojenské služby a vstupu do civilu. Životní styl našich hippies byl pochopitelný jen provinčním odvarem generačních výbojů americké vlasaté mládeže, jejíž osudy filmově ztvárnil Miloš Forman ve snímky Vlasy. Recesistické vylomeniny hrdiny typu Franty Kocourka slouží jen jako záminka k projekci širokého dobového sociálního plátna. Jako  americký naivistický Forrest Gump je vtažen do víru celospolečenských událostí, angažuje se v studentských bouřích, protestech proti vstupu vojsk, emigraci i ve francouzském maoimu a gauchismu. Celkové vyznění napovídá, že generace hippies vplula do tábora pokrokářské New Left, ale její nástup zarazila v celé Evropě reakce New Right přinášející brutální vkus „nového rocku“ a punku.

 

HUMORISTICKÝ ROMÁN

Apokalypsa sv. Purdochia. Tajná kronika Valachů. Josef Vodvaz (pseudonym):  Praha 1995, 158 stran.

Joyceovský a tolkienovský humoristický román zacílený na rekonstrukci dávné mytologie moravské krajiny. Pražský poživačný úředníček je odvelen do Vsetínských vrchů, aby nezacláněl při zahraniční obchodní náštěvě svého podniku a je zde ponechán svému osudu mezi rázovitými místními valašskými domorodci. Těžištěm vyprávění je jeho svízelný boj o přežití a setkávání s představiteli  moravských kmenů během jejich obvyklých obřadních zvyků a slavností. Autor tady zúročil obecnější výsledky svých etnografických studií, takže za klanem Vlčků se skrývají zvyky keltských Volcae a karpatských Valachů, za Jasénčany sarmatští Osetové, za Galovjany nízkovzrostlí Galové, za Pržňany Prusové, za Polančany Polovci a za Seninčany Senoni. Jsou to vlastně vážně míněné rekonstrukce mytologie zbytků starých asimilovaných etnik na moravském území. Román končí pohřební plavbou opilého hrdiny na valše k vsetínskému Kremlu, kde právě spěje k vrcholu sametová revoluce a on se stává kultovním světcem Purdochiem (sv. Prďochem).

 

AVANTGARDNÍ

DIVADLO

Hra na Krista. / Martin Kobalt a Jan Kratochvíl:  Praha 2008.

Avantgardní hra o dvou hledištích bez čelního jeviště ve stopách totálního divadla Petra Handkeho. V divadelním prostoru se sejdou dvě protilehlá obecenstva promíšených  diváků a herců, která si lají a navzájem se pobízejí k divadelní akci. Absence herců využívají samozvaní rádobyherci a rádobyspasitelé, kteří šplhají na přistavený žebřík a oslovují přítomné kazatelskými proslovy, které si hrají na Krista, přikládají si mesiášskou váhu a snaží se umravnit spoludiváky apokalyptickými scénáři. Do děje zasahuje rota venkovských hasičů přivolaná k udržení pořádku. Hra vznikla už v roce 1967 a měl ji původně inscenovat Evald Schorm.